Trek východním Grónskem

ZOBRAZIT GALERII

Afghánistán

ZOBRAZIT GALERII

Dakar 2024, Saúdská Arábie

ZOBRAZIT GALERII

Trek východním Grónskem

Afghánistán

Dakar 2024, Saúdská Arábie

Nejnovější příspěvky

Kde všude jsme byli

Afrika
Navštívených míst:
31
Asie
Navštívených míst:
58
Evropa
Navštívených míst:
418
Jižní Amerika
Navštívených míst:
20
Severní Amerika
Navštívených míst:
69

Úryvky z cestopisů

Přes všechny tragické předpovědi se nám nakonec podařilo přijet zpět ve zdraví (aniž bychom využili dobrých rad, co dělat při útoku zdivočelých Kurdů) a bohatší o poznání, že jenom ten, kdo v Turecku nikdy nebyl, o něm může tvrdit, že je to zaostalá či nebezpečná země. Snad nikde jinde na světě jsme nepotkali tak přátelské lidi, a co se týká vyspělosti – stačí porovnat kvalitu českých a tureckých silnic. Každopádně jsme se všichni shodli, že bychom se tam s chutí ještě někdy vrátili. Minimálně Vojta by se mohl v případě nouze vrátit zpět pro svoji nevěstu.

Turecko 2011

Přečíst cestopis

Úryvky z cestopisů

Zase letíme do USA, už je to nuda. To, co mi před pouhými dvaceti lety, vlastně skoro včera, připadalo jako naprosto nedostupný sen, je dnes běžná záležitost. Z naší pětičlenné výpravy nás tam nadpoloviční většina už byla (já s Bubákem jednou a Mates dokonce dvakrát) a jen Mirka s Vojtou mají premiéru. Ale Mirka je ostřílená cestovatelka po jiných krajích, a tak si to vlastně užívá jen Vojtěch. Ten si ovšem ve svých patnácti letech užívá ještě úplně všechno, takže, jak říkám – nuda. Ale to už je daň dnešní době, kdy cestování komukoliv kamkoliv nečiní žádný problém. Například naše rodina: léto se bude odehrávat pod heslem „na všech kontinentech“. My s Matesem a Vojtou ho strávíme v Severní Americe, Hynek ve střední Asii a Olga na indickém subkontinentu. Původní nabídka dětem zněla na společnou dovolenou ve Státech, když už tam Mates jede pracovně, byla však téměř jednohlasně zavržena. Hynek si splní dlouholetý sen navštívit zemi, která leží ze všech států světa úplně nejdál od moře – Kyrgyzstán – a pro vylepšení to za mého značného nesouhlasu vezme s přítelkyní Béďou stopem přes Írán, kde před pár týdny proběhly zfalšované volby, následované (i předcházené) bouřlivými a značně krvavými nepokoji a vlnou zatýkání. Teď je situace naštěstí stabilizovaná (z našeho sobeckého hlediska cestujícího cizince) a Hynek dokonce dostal vízum, takže se právě chystá vyrazit. Avšak vzhledem k tomu, že jsme si loni v Rusku vyzkoušeli na vlastní kůži, jak vypadá postsocialistický brajgl v bývalých svazových republikách, začínám si myslet, že Írán bude na jeho cestě tou nejméně problematickou zemí.

Jih USA 2009

Přečíst cestopis

Úryvky z cestopisů

Vízum Za pouhých šestnáct let už budu smět mluvit úplně do všeho, protože (podle starého totalitního vtipu) budu moct hrdě říct: „Vím to nejlíp, protože jsem byla v Rusku a je mi šedesát.“ Dlouho to ale vypadalo, že se do té země snad ani nedostaneme. V průběhu naší plánované dovolené se má podepsat smlouva o umístění amerického radaru u nás v Brdech, a to se Rusům ani trochu nelíbí. Kromě řady nót a protestů začali dělat obstrukce i turistům a vyřízení víza se tak protáhlo na plné dva měsíce. Kromě platných pasů jsme museli doložit: 1) speciální pojistky pro lidi i auto s vyznačením, že platí pro Ruskou federaci 2) speciální „ruskou“ zelenou kartu 3) přepis našich řidičáků do azbuky 4) doložku od české cestovky, že nám naplánovali trasu a že za její dodržení ručí 5) pozvání do každé správní oblasti, kterou chceme navštívit 6) notářsky ověřené povolení, že si sami sobě dovolujeme s sebou vézt své vlastní děti (z toho jedno plnoleté) 7) povolení majitele firmy (Mates), že dovolil svému zaměstnanci (taky Mates) vycestovat firemním vozem (včetně nedohledatelného čísla motoru) 8) podrobný plán cesty 9) potvrzení o tom, že máme na první tři dny zaplacené ubytování Při výjezdu pak budeme muset doložit i potvrzení, že jsme každou noc pobytu byli oficiálně ubytovaní v zařízení disponujícím speciální bumážkou. Velmi nás uklidnilo zjištění, že razítko nám vydá i cela předběžného zadržení. A nakonec i přesto, že jsme všechno dokázali vyshánět, potvrdit, dohledat a přeložit, nám výslovně zakázali Murmanskou oblast a v podstatě mám doporučili navštívit pouze Petrohrad – možná za to můžou i naše pasy s americkým vízem. Mates je nicméně pevně rozhodnut doporučení nerespektovat a Murmansk dobýt, což mě lehce znervózňuje ...

Rusko a Skandinávie 2008

Přečíst cestopis

Úryvky z cestopisů

V Severní Koreji se letos píše rok 101. Kim Ir-sen se totiž narodil právě před sto lety a Kim Ir-sen znamená KLDR. Jeho prvotní záměry nebyly zase tak špatné, původně chtěl jen zbavit Korejský poloostrov japonské okupace. Pak se do toho ale připletli Rusové, komunismus, druhá světová válka, a výsledek byl fatální. Korejský poloostrov zůstal po tříleté válce, do které se zamíchal kdekdo, od SSSR a Číňanů až po USA a jednotky OSN, rozdělený původní demarkační linií na dvě poloviny. Ta jižní je dnes v tabulce HDP na 31. místě, ta severní na 161. Kim Ir-sen odkázal své zemi také spoustu dalších věcí. Třeba ideologii čučche, která hlásá absolutní soběstačnost v zemi závislé na zahraniční potravinové pomoci ve výši stovek milionů dolarů ročně. Také byl spolutvůrcem demilitarizované zóny mezi oběma Korejemi, z obou stran obklopené asi největším soustředěním vojsk na této planetě. A v neposlední řadě Kim Ir-sen založil novou dynastii Kimů. Druhý v řadě, Kim Čong-il, dnes v zemi spotřebovává podstatnou část zásob bronzu na výrobu mnoha gigantických posmrtných pomníků a poslední výhonek Čong-un se právě oženil a mezi návštěvami lunaparků nejspíš usilovně pracuje na výrobě dalšího vládce v řadě. Dokáže i čtvrtý z Kimů usednout na trůn? Doufejme, že ne. Korejci jsou sympatický národ a do svého nového století by si rozhodně zasloužili lepší osud.

Severní Korea

Přečíst cestopis

Úryvky z cestopisů

Takže letos Sardinie. Po loňské Sicílii, předloňské Normandii a Provence o rok dřív jsme letos pro velký úspěch zvolili opět italský ostrov. Pečlivě naplánovaný zájezd se ovšem jako už tradičně začal komplikovat ještě před odjezdem. Tentokrát za to mohly plně a bez výhrad děti. Nejprve Ivoškův a Helenčin Tépich, kterého si ti dva upekli o Vánocích na koberci pod stromečkem a který začal zlobit už u Helenky v bříšku, takže jí znemožnil cestování. Navzdory siláckým řečem Matesa s Tondou se Ivošek nezachoval jako chlap a zůstal doma s Helenkou ...

Sardinie 2007

Přečíst cestopis

Úryvky z cestopisů

Stát Namibie je jedním znejnovějších v Africe. Území sice už odroku 10000 př. n. l. obývali kočovní Sanové (Křováci), ke kterým se postupně přidávali Hotentoti, Hererové, Namové a další kmeny, ale všichni bez snahy vytvořit si nějaké státní zřízení. Ani s příchodem Evropanů v roce 1486 se nic nezměnilo, pouštní krajina k záborům nelákala. Úkolu se ujali teprve Němci roku 1885, kdy vytvořili Německou Jihozápadní Afriku a vzápětí v ní vyvraždili většinu původních obyvatel. V roce 1915 pak území obsadila Jihoafická unie (pozdější JAR), odkteré se Namibie odtrhla až v roce 1990. Dnes se jedná o stát s minimální hustotou zalidnění, kde na rozloze 825 tis. km2 (dvakrát větší než Německo) žijí pouhé 2 miliony obyvatel. Úředním jazykem je angličtina azemě je tak zcela otevřená turistice. Návštěvníkům nabízí dokonalé kempy se skvělým zázemím, nádherné přírodní parky, příjemné průvodce a dokonce i milé úředníky a nízkou kriminalitu. A samozřejmě i úžasnou přírodu s neuvěřitelným množstvím divoké zvěře a fantastickými výhledy. Do Namibie jsem se vypravili náhodou, vlastně jen díky nabídce velmi levných letenek. Air France tedy děkujeme za zprostředkování úžasných zážitků. Dále děkujeme všem těm stále dobře naladěným Ovambům, Kavangům, Hererům, Damarů a Afrikáncům, kteří dokážou komerční turistiku proměnit na příjemný komorní výlet. A vneposlední řadě děkujeme namibijskému zdravotnictví zaperfektní ukázku toho, jak lze s minimálními finančními náklady dělat skvělou medicínu.

Namibie 2014

Přečíst cestopis