Afghánistán

ZOBRAZIT GALERII

Trek východním Grónskem

ZOBRAZIT GALERII

Dakar 2020, Saúdská Arábie

ZOBRAZIT GALERII

Afghánistán

Trek východním Grónskem

Dakar 2020, Saúdská Arábie

Nejnovější příspěvky

Kde všude jsme byli

Úryvky z cestopisů

Pro náš tradiční jarní výlet „bez dětí“ jsme po loňských zkušenostech s poměrně chladným počasím letos vybrali nejteplejší a nejslunnější část Francie, kraj Languedoc, který v podhůří Pyrenejí sousedí se Španělskem. Zájezd letos proběhne nezvykle pouze ve čtyřech, jen s Kozderovými bez Ivošků, kteří si na stará kolena pořídili ještě kojené a tudíž neodložitelné miminko a sami se tak vyloučili z našeho středu. Ale i v této zúžené sestavě předcházela výletu situace srovnatelná s prací týmu navigátorů na velmi frekventovaném letišti. Naše rodina se rozjíždí všemi směry – Vojtěch se ve středu vydal na školní výlet do lanového centra v Moravském krasu, dnes odpoledne se vrátil (zmoklý, promrzlý a velmi nachlazený) a zítra odpoledne odjíždí na týden také do Francie, do Provence. Olgu dnes navštívil její nový objev, Kilien, což ji přivedlo do naprosto nefunkčního stavu, večer se pak chystá slavit osmnáctiny (v našem domě a bez dozoru!!!!) a v pondělí odjíždí se školou na týden na vodu. Hynek se sice doma nudně připravuje na státnice, ale zato má dva dny po oslavě Bédiny maturity, kterou prožil tak famózně, že ještě teď má žaludek na vodě a opatrně se všech zúčastněných doptává proč ...

Languedoc 2008

Přečíst cestopis

Úryvky z cestopisů

Patagonie je těžce uchopitelnou zemí plnou extrémů a paradoxů. Přestože ji řada lidí považuje za samostatný stát, dělí se o ni Chile s Argentinou. Ačkoliv dnes hustota osídlení dosahuje pouhých 2 lidí na km2 , první lidé se zde usadili už před 14 tisíci let. Přestože jde o nejjižnější volně dostupné místo na zeměkouli, většinou tam panuje pekelná zima. I když je to dnes oblast chudá na počet živočišných druhů, dříve bývala rájem dinosaurů – pochází odtud nejstarší známý dinosaurus (235 mil. let), největší dravec (14 metrů), absolutně nejtěžší (100 tun) i zcela nejmenší (20 cm) dinosaurus. Dnešním návštěvníkům Patagonie nabízí nejostřejší a nejnedostupnější skalní štíty, nejrychleji rostoucí ledovec na světě a pravděpodobně i nejhůře předpovídatelné a nejrychleji se měnící počasí na světě. Vydali jsme se ověřit si to všechno osobně ve složení Mates, Yvetta, Olga a Vojta v termínu 7.–26.února 2016. Z toho jsme skoro čtyři dny strávili cestou.

Patagonie 2016 cestopis

Přečíst cestopis

Úryvky z cestopisů

Zase letíme do USA, už je to nuda. To, co mi před pouhými dvaceti lety, vlastně skoro včera, připadalo jako naprosto nedostupný sen, je dnes běžná záležitost. Z naší pětičlenné výpravy nás tam nadpoloviční většina už byla (já s Bubákem jednou a Mates dokonce dvakrát) a jen Mirka s Vojtou mají premiéru. Ale Mirka je ostřílená cestovatelka po jiných krajích, a tak si to vlastně užívá jen Vojtěch. Ten si ovšem ve svých patnácti letech užívá ještě úplně všechno, takže, jak říkám – nuda. Ale to už je daň dnešní době, kdy cestování komukoliv kamkoliv nečiní žádný problém. Například naše rodina: léto se bude odehrávat pod heslem „na všech kontinentech“. My s Matesem a Vojtou ho strávíme v Severní Americe, Hynek ve střední Asii a Olga na indickém subkontinentu. Původní nabídka dětem zněla na společnou dovolenou ve Státech, když už tam Mates jede pracovně, byla však téměř jednohlasně zavržena. Hynek si splní dlouholetý sen navštívit zemi, která leží ze všech států světa úplně nejdál od moře – Kyrgyzstán – a pro vylepšení to za mého značného nesouhlasu vezme s přítelkyní Béďou stopem přes Írán, kde před pár týdny proběhly zfalšované volby, následované (i předcházené) bouřlivými a značně krvavými nepokoji a vlnou zatýkání. Teď je situace naštěstí stabilizovaná (z našeho sobeckého hlediska cestujícího cizince) a Hynek dokonce dostal vízum, takže se právě chystá vyrazit. Avšak vzhledem k tomu, že jsme si loni v Rusku vyzkoušeli na vlastní kůži, jak vypadá postsocialistický brajgl v bývalých svazových republikách, začínám si myslet, že Írán bude na jeho cestě tou nejméně problematickou zemí.

Jih USA 2009

Přečíst cestopis

Úryvky z cestopisů

V Severní Koreji se letos píše rok 101. Kim Ir-sen se totiž narodil právě před sto lety a Kim Ir-sen znamená KLDR. Jeho prvotní záměry nebyly zase tak špatné, původně chtěl jen zbavit Korejský poloostrov japonské okupace. Pak se do toho ale připletli Rusové, komunismus, druhá světová válka, a výsledek byl fatální. Korejský poloostrov zůstal po tříleté válce, do které se zamíchal kdekdo, od SSSR a Číňanů až po USA a jednotky OSN, rozdělený původní demarkační linií na dvě poloviny. Ta jižní je dnes v tabulce HDP na 31. místě, ta severní na 161. Kim Ir-sen odkázal své zemi také spoustu dalších věcí. Třeba ideologii čučche, která hlásá absolutní soběstačnost v zemi závislé na zahraniční potravinové pomoci ve výši stovek milionů dolarů ročně. Také byl spolutvůrcem demilitarizované zóny mezi oběma Korejemi, z obou stran obklopené asi největším soustředěním vojsk na této planetě. A v neposlední řadě Kim Ir-sen založil novou dynastii Kimů. Druhý v řadě, Kim Čong-il, dnes v zemi spotřebovává podstatnou část zásob bronzu na výrobu mnoha gigantických posmrtných pomníků a poslední výhonek Čong-un se právě oženil a mezi návštěvami lunaparků nejspíš usilovně pracuje na výrobě dalšího vládce v řadě. Dokáže i čtvrtý z Kimů usednout na trůn? Doufejme, že ne. Korejci jsou sympatický národ a do svého nového století by si rozhodně zasloužili lepší osud.

Severní Korea

Přečíst cestopis

Úryvky z cestopisů

Letošní rok je celý nějak zvláštní. Počasí se chová více než podivně – už v březnu se udělala horka přes 25°C, zato celý květen a červen lilo jak z konve a teploty se pohybovaly kolem 10 stupňů. Mates se chová sice standardně, což to ovšem znamená taky podivně – původně naší teplomilné rodině slíbil dovolenou někde na jihu (Řecko, možná i Turecko), nakonec však jedeme na Island, i na místní poměry nezvykle zasněžený. A co je nejpodivnější, ještě minulý týden tam bylo o 5°C tepleji než u nás v Brně (ale aby nedošlo k mýlce, nejednalo se o žádné tropické teploty, to jen v Brně jsme v rámci toho divného léta měli 8°C). Pak ovšem doma uhodila tropická horka 34°C, samozřejmě do nejintenzivnějšího balení, při kterém se člověk zapotí i za nižších teplot. A v tomto lehce fantaskním duchu probíhaly celé přípravy: na Islandu bouchla v dubnu sopka Eyja, která způsobila totální kolaps letecké dopravy v celé Evropě a Island pokryla vrstvou prachu; Olgu vyhodili od všech letošních zkoušek, takže poslední dělá v den odjezdu a my ji se všemi zavazadly a nastartovaným autem budeme čekat před školou; do Matesova upraveného a vypucovaného auta den před odjezdem nacouvalo na křižovatce jiné auto (naštěstí trefilo jen kryt od nádrže); Janovi v zimě odebrali řidičák, ale naštěstí mu ho chvíli před odjezdem vrátili; Vojta se zcela vyfláknul na učivo prvního ročníku střední školy a hrozí mu vysvědčení podobné filatelistické sbírce (že nakonec nedostane čtyřku, zjistíme až cestou); no a Hynek jako vždy nestíhá školu, ale i přesto se po návratu z Islandu chystá bez zastavení vyrazit do Iráku. A tak dále ...

Island 2010

Přečíst cestopis

Úryvky z cestopisů

Vízum Za pouhých šestnáct let už budu smět mluvit úplně do všeho, protože (podle starého totalitního vtipu) budu moct hrdě říct: „Vím to nejlíp, protože jsem byla v Rusku a je mi šedesát.“ Dlouho to ale vypadalo, že se do té země snad ani nedostaneme. V průběhu naší plánované dovolené se má podepsat smlouva o umístění amerického radaru u nás v Brdech, a to se Rusům ani trochu nelíbí. Kromě řady nót a protestů začali dělat obstrukce i turistům a vyřízení víza se tak protáhlo na plné dva měsíce. Kromě platných pasů jsme museli doložit: 1) speciální pojistky pro lidi i auto s vyznačením, že platí pro Ruskou federaci 2) speciální „ruskou“ zelenou kartu 3) přepis našich řidičáků do azbuky 4) doložku od české cestovky, že nám naplánovali trasu a že za její dodržení ručí 5) pozvání do každé správní oblasti, kterou chceme navštívit 6) notářsky ověřené povolení, že si sami sobě dovolujeme s sebou vézt své vlastní děti (z toho jedno plnoleté) 7) povolení majitele firmy (Mates), že dovolil svému zaměstnanci (taky Mates) vycestovat firemním vozem (včetně nedohledatelného čísla motoru) 8) podrobný plán cesty 9) potvrzení o tom, že máme na první tři dny zaplacené ubytování Při výjezdu pak budeme muset doložit i potvrzení, že jsme každou noc pobytu byli oficiálně ubytovaní v zařízení disponujícím speciální bumážkou. Velmi nás uklidnilo zjištění, že razítko nám vydá i cela předběžného zadržení. A nakonec i přesto, že jsme všechno dokázali vyshánět, potvrdit, dohledat a přeložit, nám výslovně zakázali Murmanskou oblast a v podstatě mám doporučili navštívit pouze Petrohrad – možná za to můžou i naše pasy s americkým vízem. Mates je nicméně pevně rozhodnut doporučení nerespektovat a Murmansk dobýt, což mě lehce znervózňuje ...

Rusko a Skandinávie 2008

Přečíst cestopis