Trek východním Grónskem
ZOBRAZIT GALERIIAfghánistán
ZOBRAZIT GALERIIDakar 2024, Saúdská Arábie
ZOBRAZIT GALERIITrek východním Grónskem
Afghánistán
Dakar 2024, Saúdská Arábie
Nejnovější příspěvky
Kde všude jsme byli
Úryvky z cestopisů
Provincie Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu hraničí s Irákem, Tureckem a kavkazskými republikami Arménií a Ázerbájdžánem. Oblast tvoří převážně vysokohorská krajina s horkými a suchými léty a mrazivými zimami s bohatstvím sněhu. Zde se v nadmořské výšce 1300 metrů rozprostírá i známé jezero Urmia (obsah soli v něm činí 25%). Největším městem v oblasti je Tabríz s více než 2 miliony obyvatel.
Írán a Zakavkazsko
Přečíst cestopisÚryvky z cestopisů
Letošní rok je celý nějak zvláštní. Počasí se chová více než podivně – už v březnu se udělala horka přes 25°C, zato celý květen a červen lilo jak z konve a teploty se pohybovaly kolem 10 stupňů. Mates se chová sice standardně, což to ovšem znamená taky podivně – původně naší teplomilné rodině slíbil dovolenou někde na jihu (Řecko, možná i Turecko), nakonec však jedeme na Island, i na místní poměry nezvykle zasněžený. A co je nejpodivnější, ještě minulý týden tam bylo o 5°C tepleji než u nás v Brně (ale aby nedošlo k mýlce, nejednalo se o žádné tropické teploty, to jen v Brně jsme v rámci toho divného léta měli 8°C). Pak ovšem doma uhodila tropická horka 34°C, samozřejmě do nejintenzivnějšího balení, při kterém se člověk zapotí i za nižších teplot. A v tomto lehce fantaskním duchu probíhaly celé přípravy: na Islandu bouchla v dubnu sopka Eyja, která způsobila totální kolaps letecké dopravy v celé Evropě a Island pokryla vrstvou prachu; Olgu vyhodili od všech letošních zkoušek, takže poslední dělá v den odjezdu a my ji se všemi zavazadly a nastartovaným autem budeme čekat před školou; do Matesova upraveného a vypucovaného auta den před odjezdem nacouvalo na křižovatce jiné auto (naštěstí trefilo jen kryt od nádrže); Janovi v zimě odebrali řidičák, ale naštěstí mu ho chvíli před odjezdem vrátili; Vojta se zcela vyfláknul na učivo prvního ročníku střední školy a hrozí mu vysvědčení podobné filatelistické sbírce (že nakonec nedostane čtyřku, zjistíme až cestou); no a Hynek jako vždy nestíhá školu, ale i přesto se po návratu z Islandu chystá bez zastavení vyrazit do Iráku. A tak dále ...
Island 2010
Přečíst cestopisÚryvky z cestopisů
Vízum Za pouhých šestnáct let už budu smět mluvit úplně do všeho, protože (podle starého totalitního vtipu) budu moct hrdě říct: „Vím to nejlíp, protože jsem byla v Rusku a je mi šedesát.“ Dlouho to ale vypadalo, že se do té země snad ani nedostaneme. V průběhu naší plánované dovolené se má podepsat smlouva o umístění amerického radaru u nás v Brdech, a to se Rusům ani trochu nelíbí. Kromě řady nót a protestů začali dělat obstrukce i turistům a vyřízení víza se tak protáhlo na plné dva měsíce. Kromě platných pasů jsme museli doložit: 1) speciální pojistky pro lidi i auto s vyznačením, že platí pro Ruskou federaci 2) speciální „ruskou“ zelenou kartu 3) přepis našich řidičáků do azbuky 4) doložku od české cestovky, že nám naplánovali trasu a že za její dodržení ručí 5) pozvání do každé správní oblasti, kterou chceme navštívit 6) notářsky ověřené povolení, že si sami sobě dovolujeme s sebou vézt své vlastní děti (z toho jedno plnoleté) 7) povolení majitele firmy (Mates), že dovolil svému zaměstnanci (taky Mates) vycestovat firemním vozem (včetně nedohledatelného čísla motoru) 8) podrobný plán cesty 9) potvrzení o tom, že máme na první tři dny zaplacené ubytování Při výjezdu pak budeme muset doložit i potvrzení, že jsme každou noc pobytu byli oficiálně ubytovaní v zařízení disponujícím speciální bumážkou. Velmi nás uklidnilo zjištění, že razítko nám vydá i cela předběžného zadržení. A nakonec i přesto, že jsme všechno dokázali vyshánět, potvrdit, dohledat a přeložit, nám výslovně zakázali Murmanskou oblast a v podstatě mám doporučili navštívit pouze Petrohrad – možná za to můžou i naše pasy s americkým vízem. Mates je nicméně pevně rozhodnut doporučení nerespektovat a Murmansk dobýt, což mě lehce znervózňuje ...
Rusko a Skandinávie 2008
Přečíst cestopisÚryvky z cestopisů
Přes všechny tragické předpovědi se nám nakonec podařilo přijet zpět ve zdraví (aniž bychom využili dobrých rad, co dělat při útoku zdivočelých Kurdů) a bohatší o poznání, že jenom ten, kdo v Turecku nikdy nebyl, o něm může tvrdit, že je to zaostalá či nebezpečná země. Snad nikde jinde na světě jsme nepotkali tak přátelské lidi, a co se týká vyspělosti – stačí porovnat kvalitu českých a tureckých silnic. Každopádně jsme se všichni shodli, že bychom se tam s chutí ještě někdy vrátili. Minimálně Vojta by se mohl v případě nouze vrátit zpět pro svoji nevěstu.
Turecko 2011
Přečíst cestopisÚryvky z cestopisů
Zase letíme do USA, už je to nuda. To, co mi před pouhými dvaceti lety, vlastně skoro včera, připadalo jako naprosto nedostupný sen, je dnes běžná záležitost. Z naší pětičlenné výpravy nás tam nadpoloviční většina už byla (já s Bubákem jednou a Mates dokonce dvakrát) a jen Mirka s Vojtou mají premiéru. Ale Mirka je ostřílená cestovatelka po jiných krajích, a tak si to vlastně užívá jen Vojtěch. Ten si ovšem ve svých patnácti letech užívá ještě úplně všechno, takže, jak říkám – nuda. Ale to už je daň dnešní době, kdy cestování komukoliv kamkoliv nečiní žádný problém. Například naše rodina: léto se bude odehrávat pod heslem „na všech kontinentech“. My s Matesem a Vojtou ho strávíme v Severní Americe, Hynek ve střední Asii a Olga na indickém subkontinentu. Původní nabídka dětem zněla na společnou dovolenou ve Státech, když už tam Mates jede pracovně, byla však téměř jednohlasně zavržena. Hynek si splní dlouholetý sen navštívit zemi, která leží ze všech států světa úplně nejdál od moře – Kyrgyzstán – a pro vylepšení to za mého značného nesouhlasu vezme s přítelkyní Béďou stopem přes Írán, kde před pár týdny proběhly zfalšované volby, následované (i předcházené) bouřlivými a značně krvavými nepokoji a vlnou zatýkání. Teď je situace naštěstí stabilizovaná (z našeho sobeckého hlediska cestujícího cizince) a Hynek dokonce dostal vízum, takže se právě chystá vyrazit. Avšak vzhledem k tomu, že jsme si loni v Rusku vyzkoušeli na vlastní kůži, jak vypadá postsocialistický brajgl v bývalých svazových republikách, začínám si myslet, že Írán bude na jeho cestě tou nejméně problematickou zemí.
Jih USA 2009
Přečíst cestopisÚryvky z cestopisů
Takže letos Sardinie. Po loňské Sicílii, předloňské Normandii a Provence o rok dřív jsme letos pro velký úspěch zvolili opět italský ostrov. Pečlivě naplánovaný zájezd se ovšem jako už tradičně začal komplikovat ještě před odjezdem. Tentokrát za to mohly plně a bez výhrad děti. Nejprve Ivoškův a Helenčin Tépich, kterého si ti dva upekli o Vánocích na koberci pod stromečkem a který začal zlobit už u Helenky v bříšku, takže jí znemožnil cestování. Navzdory siláckým řečem Matesa s Tondou se Ivošek nezachoval jako chlap a zůstal doma s Helenkou ...
Sardinie 2007
Přečíst cestopisMartin Cígler
V životě mě potkalo to štěstí, že se mi povedlo spojit dva koníčky do jednoho celku. Fotografování mě bavilo od malička a dodnes je mou velkou vášní. Druhým koníčkem je cestování, které mám skoro jako drogu. Rád objevuji nová místa, potkávám místní lidi a ochutnávám lokální jídla.

Vojta Cígler
Příroda mě fascinuje už od mala, jsem schopný strávit dlouhé hodiny jejím pozorováním. Mám vystudovanou geologii, která se stala mým zaměstnáním i koníčkem a místní geologické komentáře tak padají na mou hlavu. Rád fotografuji živou i neživou přírodu, zvláště pak zvířata pořádným teleobjektivem.
5Navštívených kontinentů
74Procestovaných zemí
596Navštívených míst















