Dakar 2024, Saúdská Arábie

ZOBRAZIT GALERII

Národní park Glaciers

ZOBRAZIT GALERII

Národní park Banff

ZOBRAZIT GALERII

Dakar 2024, Saúdská Arábie

Národní park Glaciers

Národní park Banff

Nejnovější příspěvky

Kde všude jsme byli

Úryvky z cestopisů

V Severní Koreji se letos píše rok 101. Kim Ir-sen se totiž narodil právě před sto lety a Kim Ir-sen znamená KLDR. Jeho prvotní záměry nebyly zase tak špatné, původně chtěl jen zbavit Korejský poloostrov japonské okupace. Pak se do toho ale připletli Rusové, komunismus, druhá světová válka, a výsledek byl fatální. Korejský poloostrov zůstal po tříleté válce, do které se zamíchal kdekdo, od SSSR a Číňanů až po USA a jednotky OSN, rozdělený původní demarkační linií na dvě poloviny. Ta jižní je dnes v tabulce HDP na 31. místě, ta severní na 161. Kim Ir-sen odkázal své zemi také spoustu dalších věcí. Třeba ideologii čučche, která hlásá absolutní soběstačnost v zemi závislé na zahraniční potravinové pomoci ve výši stovek milionů dolarů ročně. Také byl spolutvůrcem demilitarizované zóny mezi oběma Korejemi, z obou stran obklopené asi největším soustředěním vojsk na této planetě. A v neposlední řadě Kim Ir-sen založil novou dynastii Kimů. Druhý v řadě, Kim Čong-il, dnes v zemi spotřebovává podstatnou část zásob bronzu na výrobu mnoha gigantických posmrtných pomníků a poslední výhonek Čong-un se právě oženil a mezi návštěvami lunaparků nejspíš usilovně pracuje na výrobě dalšího vládce v řadě. Dokáže i čtvrtý z Kimů usednout na trůn? Doufejme, že ne. Korejci jsou sympatický národ a do svého nového století by si rozhodně zasloužili lepší osud.

Severní Korea

Přečíst cestopis

Úryvky z cestopisů

Provincie Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu hraničí s Irákem, Tureckem a kavkazskými republikami Arménií a Ázerbájdžánem. Oblast tvoří převážně vysokohorská krajina s horkými a suchými léty a mrazivými zimami s bohatstvím sněhu. Zde se v nadmořské výšce 1300 metrů rozprostírá i známé jezero Urmia (obsah soli v něm činí 25%). Největším městem v oblasti je Tabríz s více než 2 miliony obyvatel.

Írán a Zakavkazsko

Přečíst cestopis

Úryvky z cestopisů

Letošní rok je celý nějak zvláštní. Počasí se chová více než podivně – už v březnu se udělala horka přes 25°C, zato celý květen a červen lilo jak z konve a teploty se pohybovaly kolem 10 stupňů. Mates se chová sice standardně, což to ovšem znamená taky podivně – původně naší teplomilné rodině slíbil dovolenou někde na jihu (Řecko, možná i Turecko), nakonec však jedeme na Island, i na místní poměry nezvykle zasněžený. A co je nejpodivnější, ještě minulý týden tam bylo o 5°C tepleji než u nás v Brně (ale aby nedošlo k mýlce, nejednalo se o žádné tropické teploty, to jen v Brně jsme v rámci toho divného léta měli 8°C). Pak ovšem doma uhodila tropická horka 34°C, samozřejmě do nejintenzivnějšího balení, při kterém se člověk zapotí i za nižších teplot. A v tomto lehce fantaskním duchu probíhaly celé přípravy: na Islandu bouchla v dubnu sopka Eyja, která způsobila totální kolaps letecké dopravy v celé Evropě a Island pokryla vrstvou prachu; Olgu vyhodili od všech letošních zkoušek, takže poslední dělá v den odjezdu a my ji se všemi zavazadly a nastartovaným autem budeme čekat před školou; do Matesova upraveného a vypucovaného auta den před odjezdem nacouvalo na křižovatce jiné auto (naštěstí trefilo jen kryt od nádrže); Janovi v zimě odebrali řidičák, ale naštěstí mu ho chvíli před odjezdem vrátili; Vojta se zcela vyfláknul na učivo prvního ročníku střední školy a hrozí mu vysvědčení podobné filatelistické sbírce (že nakonec nedostane čtyřku, zjistíme až cestou); no a Hynek jako vždy nestíhá školu, ale i přesto se po návratu z Islandu chystá bez zastavení vyrazit do Iráku. A tak dále ...

Island 2010

Přečíst cestopis

Úryvky z cestopisů

Takže letos Sardinie. Po loňské Sicílii, předloňské Normandii a Provence o rok dřív jsme letos pro velký úspěch zvolili opět italský ostrov. Pečlivě naplánovaný zájezd se ovšem jako už tradičně začal komplikovat ještě před odjezdem. Tentokrát za to mohly plně a bez výhrad děti. Nejprve Ivoškův a Helenčin Tépich, kterého si ti dva upekli o Vánocích na koberci pod stromečkem a který začal zlobit už u Helenky v bříšku, takže jí znemožnil cestování. Navzdory siláckým řečem Matesa s Tondou se Ivošek nezachoval jako chlap a zůstal doma s Helenkou ...

Sardinie 2007

Přečíst cestopis

Úryvky z cestopisů

Stát Namibie je jedním znejnovějších v Africe. Území sice už odroku 10000 př. n. l. obývali kočovní Sanové (Křováci), ke kterým se postupně přidávali Hotentoti, Hererové, Namové a další kmeny, ale všichni bez snahy vytvořit si nějaké státní zřízení. Ani s příchodem Evropanů v roce 1486 se nic nezměnilo, pouštní krajina k záborům nelákala. Úkolu se ujali teprve Němci roku 1885, kdy vytvořili Německou Jihozápadní Afriku a vzápětí v ní vyvraždili většinu původních obyvatel. V roce 1915 pak území obsadila Jihoafická unie (pozdější JAR), odkteré se Namibie odtrhla až v roce 1990. Dnes se jedná o stát s minimální hustotou zalidnění, kde na rozloze 825 tis. km2 (dvakrát větší než Německo) žijí pouhé 2 miliony obyvatel. Úředním jazykem je angličtina azemě je tak zcela otevřená turistice. Návštěvníkům nabízí dokonalé kempy se skvělým zázemím, nádherné přírodní parky, příjemné průvodce a dokonce i milé úředníky a nízkou kriminalitu. A samozřejmě i úžasnou přírodu s neuvěřitelným množstvím divoké zvěře a fantastickými výhledy. Do Namibie jsem se vypravili náhodou, vlastně jen díky nabídce velmi levných letenek. Air France tedy děkujeme za zprostředkování úžasných zážitků. Dále děkujeme všem těm stále dobře naladěným Ovambům, Kavangům, Hererům, Damarů a Afrikáncům, kteří dokážou komerční turistiku proměnit na příjemný komorní výlet. A vneposlední řadě děkujeme namibijskému zdravotnictví zaperfektní ukázku toho, jak lze s minimálními finančními náklady dělat skvělou medicínu.

Namibie 2014

Přečíst cestopis

Úryvky z cestopisů

Přes všechny tragické předpovědi se nám nakonec podařilo přijet zpět ve zdraví (aniž bychom využili dobrých rad, co dělat při útoku zdivočelých Kurdů) a bohatší o poznání, že jenom ten, kdo v Turecku nikdy nebyl, o něm může tvrdit, že je to zaostalá či nebezpečná země. Snad nikde jinde na světě jsme nepotkali tak přátelské lidi, a co se týká vyspělosti – stačí porovnat kvalitu českých a tureckých silnic. Každopádně jsme se všichni shodli, že bychom se tam s chutí ještě někdy vrátili. Minimálně Vojta by se mohl v případě nouze vrátit zpět pro svoji nevěstu.

Turecko 2011

Přečíst cestopis