Výstup na věž není nijak namáhavý, tedy pokud netrpíte akutní klaustrofobií nebo pokud se proti vám nevrací dolů třeba skupina vykrmených Irů. Jediné, na co je potřeba dát si pozor, je skutečnost, zda jste opravdu nahoře. Věž má totiž celkem tři ochozy nad sebou a na schodiště nahoru se chodí přes plechová dvířka, která na první pohled nevypadají, že jsou za nimi schované schody. Samotná věž patří ke stejnojmennému kostelu svatého Martina (už je vám asi jasné, proč o ní píšu). Tentýž svatý je také patronem Utrechtu, pod jehož svrchovanost Groningen až do 15. století patřil.