Vznik Staroměstské radnice byl dán privilegiem krále Jana Lucemburského z 18. září 1338. V tomto roce obec zakoupila raně gotický dům Wolflina od Kamene a přizpůsobila ho svým potřebám. Měšťané přistavěli 2. patro, zvýšili a po r. 1348 zřídili v 1. patře věže kapli. Po r. 1360 byla radnice rozšířena o nový trakt západním směrem. V 2. patře nového traktu byla zřízena radní síň, dochovaná dodnes v podobě z poč. 15. stol. K přestavbě kaple ve věži došlo před r. 1381, kdy k ní byl přistavěn krátký trakt s bohatě zdobeným arkýřem. Kolem r. 1410 zřídil Mikuláš z Kadaně na věži orloj. Mikšův dům i se sousedním domem U kohouta byl na konci 14. stol. rozšířen o podloubí s lomenými arkádami. Mikšův dům byl do r. 1470 přestavěn a připojen k radnici. Na konci 15. a poč. 16. stol. došlo k pozdně gotické přestavbě celého radničního bloku za účasti M. Rejska z Prostějova. Pozdně goticky bylo přestavěno také celé východní křídlo, dnes již neexistující. Kol. r. 1490 Hanuš z Růže zdokonalil orloj. K dalšímu rozšíření radnice došlo po r. 1835, kdy byl připojen dům U kohouta. Východní křídlo, klasicistně přestavěné M. Hummelem v letech 1784-1787, bylo v 1. pol. 19. stol. až po věž zbořeno i se sousedními domy proti Týnu. Na takto získaném prostoru byla v I. 1838-1848 postavena nová budova v romantické gotice. Rovněž jižní křídlo bylo v l.1853-1857 stavebně upravováno. Bývalý Mikšův dům byl novorenesančně přestavěn v I. 1879-1880. Východní křídlo radnice bylo za Pražského povstání 8. května 1945 nacisty vypáleno a zcela zničeno. Zachoval se jen fragment zdiva u věže, ostatní prostora zůstává volná a je sadově upravena. Historické jižní křídlo, rovněž v r. 1945 vypálené, bylo vzápětí opraveno a po r. 1970 rekonstruováno (věž v I. 1984-1987). Staroměstská radnice byla dějištěm významných historic