Byl postaven v letech 1897 - 1898 na místě původní evangelické modlitebny. Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 se mnozí obyvatelé Rovečného i přilehlých obcí přihlásili k evangelické víře helvetského vyznání. Vytvořili filiální sbor patřící k Prosetínu a už v roce 1784 postavili modlitební dům bez věže a založili hřbitov. Rok na to zřídili vlastní školu. V roce 1812 získal sbor samostatnost. Prvním duchovním pastýřem byl Benjamín Kiš z Uher. Během jeho působení byla v roce 1825 postavena naproti kostelu nová budova evangelické školy, která později (1882 - 1947) sloužila jako evangelická fara. V letech 1844 - 1894 působil v Rovečném farář Benjamin Fleischer. Byl známý svou buditelskou činností ve spolupráci s Havlíčkem, Kollárem a Štúrem. Ve sboru i v obci přispěl k mimořádné náboženské snášenlivosti a založil tak v Rovečném dobrou tradici. Brzy po nástupu faráře Františka Ilka (v Rovečném 1894-1926) se starší sboru rozhodli vybudovat nový kostel. Toleranční modlitebna už nestačila pojmout účastníky bohoslužeb. V roce 1897 byly zahájeny práce podle projektu stavitele Jana Šíra z Nového Města na Moravě a po patnácti měsících byl kostel hotov. Věž kostela byla osazena třemi zvony a věžními hodinami. Firma Tuček z Kutné Hory dodala varhany, které slouží dodnes. Veškeré truhlářské práce v interiéru kostela provedla místní firma Gregor. Kostel byl slavnostně otevřen 28. srpna 1898. Pohnuté dějiny dvacátého století částečně odráží i historie zvonů tohoto kostela. Za první světové války byly největší a nejmenší zvon zabaveny ve prospěch zbrojního průmyslu. Při opravě kostela v roce 1929 byly 28. října slavnostně odevzdány ke svému účelu nové zvony. Po druhé světové válce zbyl na věži jenom zvon nejmenší. Další nové zvony byly na věž kostela zavěšeny až v roce 1971 za působení far