Z vrcholu Laki (812 m) je krásně vidět celá řada kráterů z erupce v roce 1783.

Erupce sopky Laki byla sice až druhou největší erupcí na Islandu v historii jeho osídlení, nicméně následky jejího výbuchu výrazně překonaly větší erupci Eldgjá z let 934-940.

Výbuch Laki je jedním z nejlépe popsaných, věnuje se mu kronika "Eldrit, A complete description of the Síða Fires", která den po dni popisuje v živých barvách průběh celé erupce. Blížící se sopečnou erupci nejdříve signalizovala série zemětřesení, následně vyschla velká řeka Skaftá, jen aby se druhý den jejím korytem začala valit láva. Láva následně korytem proudila celých 45 dní a ve výsledku pak pokryla plochu o rozloze 599 km2. Jedovaté sopečné plyny způsobily uhynutí 50 % dobytka na Islandu a vyústily tak v hladomor, který vyhladil 20 % celkovém islandské populace. Následky výbuchu však nebyly omezené jen na Island, znečištění atmosféry trvalo 5 měsíců a způsobilo značné škody v zemědělství po celé Evropě. Výsledkem erupce také byla jedna z nejhorších zim v Evropě i v Severní Americe a průměrné ochlazení v těchto regionech bylo změřeno na -1.3 °C po dobu dvou až tří let.