Kirovsk byl založen v roce 1929 pro těžbu světově největších zásob apatitu. Průvodce uvádí, že z dálky připomíná alpskou vesnici, což tedy musím buď hodně přimhouřit oči, nebo konstatovat, že tu autor průvodce (Lonely Planet) nikdy nebyl. Uprostřed města je několik opraveně vyhlížejících domů, vesměs hotelů (viz foto), kolem standardní družstvo paneláků, a jinak je celá oblast zabydlená buď ještě fungujícími, nebo už dosloužilými továrnami, doly a další související technikou. V Kirovsku má být i vzorové nádraží z 50. let, o kterém místní říkají vtip, že jediným cestujícím, který sem přijel a odjel, byl Stalin; od té doby nádraží už jen chátrá. Snažili jsme se jej najít, ale v té části města bylo zchátralé úplně všechno natolik, že jsme nádraží nepoznali. Kirovsk leží na úpatí Chibin, a tak je dnes i největším lyžařským centrem na severozápadě Ruska. Orientace na zimní sporty je patrná, je zde několik opravdu dobře vybavených sportovních obchodů. Podotýkám, že zimní sezóna zde je asi po celý rok, alespoň co se teploty týče. Místní nám ale řekli, že v podstatě až do ledna prší, pak teprve napadne sníh, který vydrží do konce května. A v léte že je maximálně týden pěkně a hned nastane studený podzim. Důvodem asi bude okolní moře, kterému přece jen dlouho trvá (díky golfskému proudu), než vychladne.