Původ kláštera Proměny Spasitele (Spaso-Preobraženskij Valaamskij monastyr) je nejasný, ale zdá se, že zde nějaký klášter stával dokonce ještě před příjezdem Avrama z Rostova v roce 960. Legenda přisuzuje obrácení pohanů Valaamu na víru samému apoštolovi Ondřejovi, "prvnímu povolanému", který údajně rozbil jejich obětní oltáře. Od 14. století klášter sloužil jako pevnost na obranu proti Švédům, a ti jej také mnohokrát vyrabovali. Od roku 1611 ležel v troskách, o století později jej nechal opravit Petr Veliký.Svého vrcholu klášter dosáhl koncem 19. století, kde zde byla postavena dnešní katedrála a obytné bloky, byly přestavěny místní poustevny a přebývalo zde skoro tisíc mnichů. Z nich bylo ale 600 povoláno do armády a za první světové války zůstaly otevřeny pouze dvě poustevny. Klášter měl ale štěstí, že skončil na finském území a unikl tak církevním čistkám v Rusku. Mniši, kteří roku 1940 uprchli z Karelie, vybudovali ve Finsku Nový valaamský klášter, který odmítal autoritu patriarchy za sovětské éry, což mu ruská církev opětovala. V současné době si něco přes sto mnichů udržuje "vlastní časové pásmo", které je shodné s časem v Jeruzalému a Svaté zemi. V kostele se nesmí fotografovat, muži musí mít dlouhé kalhoty, ženy sukni a šátek.