Povinností při návštěvě Leningradu, alespoň pro pamětníky socialistické éry, je křižník Aurora. Jak trefně řekl Janův kamarád, který nám v Petrohradu zajišťoval bytování: "Jeden výstřel a osmdesát let je v prdeli". Stalo se tak večer 7. listopadu 1917 ve 21:40 hod, výstřel se stal signálem pro útok na Zimní palác. I když je dnes jasné, že Prozatímní vláda byla zajata bez prolití jediné kapky krve a jediným výstřelem byl právě ten z Aurory, neví se, zda mířila na palác a netrefila se, nebo zda mělo jít opravdu pouze o signální výstřel. Nicméně křižník je pěkný, je vidět, že pamatuje ještě i Rusko-Japonskou válku (bojoval v bitvě u Tsushimi). Byl zkonstruován v Petrohradě v letech 1897 až 1903 v rámci programu posilování ruského loďstva na Dálném východě. Tam se také 8. listopadu 1903 vydal, velením byl pověřen admirál A. A. Virenius. Aurora (Аврора) je křižníkem první třídy Pallada. Vrchním konstruktérem Aurory byl K. K. Ratnik, na konstrukci dohlíželi E. R. de Grofe a K. M. Tokarevskij. Loď vážící 6 731 tun a dlouhou 126,8 m poháněly tři parní motory s celkovým výkonem 11 610 koňských sil. Do bitvy Aurora nesla slušnou výzbroj: osm šestipalcových kanónů, 24 hlavní 75mm kanonů, osm 37mm a dva Baranovskeho kanóny. Vybavena byla také osmi torpédy a 35 minami (později 150). Štíty měly šířku 38 mm až 152 mm (věž). Roku 1916 během přestávky v první světové válce byla Aurora vyňata z Baltského loďstva a převezena do doků Admirality ke generální opravě. Na základě dohody mezi námořníky a dělníky v loděnicích, kteří opravu prováděli, byla v roce 1917 Aurora první lodí, na níž bylo možno vztyčit rudý prapor. Zbývá už jen objasnit, proč se VŘSR konala v listopadu. V Rusku se v roce 1917 ještě používal juliánský kalendář, který ve zbytku Evropy přestal platit už v polovině 18. století, a pod