Dvouhodinové zdržení a fakt, že v Litvě je jedna hodina navíc, znamenal, že jsme se dovnitř hradu dostali asi až půl hodiny před zavíračkou. Z druhého nádvoří se chodí do různých vnitřních prostor hradu, které za námi, a po chvíli i před námi, četné (rusky hovořící) strážkyně s mračením zamykaly. Jestli dostaly hlášení od brány, nebo je nerudný přístup k návštěvníkům standardní, jsme se nedozvěděli.