Potkal jsem v Irsku pouliční hráče na různých místech. Asi nejnemožnější to bylo u cesty na Clifs of Moher, kde vyhrával kytarista za silného větru a vždy když neměl diváky, přestal hrát a se slovy fuck si strkal ruce do kapes. Tohohle jsem potkal na Shop Street v Galway, prezentoval se cedulkou, že potřebuje lístek do Vancouveru. Pustil jsem jedno Euro a milý kytarista zapózoval.