Když jsem si před cestou do Černé Hory hledal na internetu informace, narazil jsem na dva roky starou stránku, kde autorka popisuje, jak s nimi na nejvyšší horu Durmitoru lezl i místní pes. Ten pes tam stále je, potkali jsme jej asi půl hodiny cesty za bivakem. Šel kousek s námi, a když jsme se pozdě večer za tmy dole v údolí vraceli k autu, potkali jsme jej, jak spojeně běží do Žabljaku.