Dne 18. května 1980 došlo na do té doby symetrickém kuželu sopky k nejlépe dokumentované erupci v historii lidstva. Během jediného výbuchu se vrchol sopky snížil z původních 2 950 m na dnešních 2 540 m. Došlo ke zhroucení horní části kužele, který po sobě zanechal kalderu podkovovitého tvaru, a následným výlevem magmatu se severní bok sopky vyklenul a zřítil (či spíš vystřelil) jako lavina drtě, což se projevilo jako explozivní erupce. Lavina bahna, kamenní a sutě se řítila rychlostí až 75 m/s a dostala se do vzdálenosti přes 25 km. Nashromážděné úlomky vyplnily údolí až do výše 195 m. Směs horkých plynů a lávy, která se řítila před lavinou, měla za následek zničení přibližně 10 miliónů stromů na ploše zhruba 600 km2. Pozdější zřícení sopečné základny způsobilo i vznik pyroklastických proudů o teplotě až 700°C. Během erupce mimo škody na okolních porostech došlo i k úhynu přibližně 1,5 milionu kusů zvířat – vysoké, horských koz, pum a medvědů.