Lokomotiva Rocket (Raketa) konstruktéra Roberta Stephensona patří k mezníkům v historii kolejové dopravy. Později byl přínos za stavbu a konstrukci lokomotivy Rocket rozšířen i na jeho otce George Stephensona. Jedná se o první prakticky využitelnou parní lokomotivu. Rocket byla dvounápravová lokomotiva s jedním hnacím a jedním běžným dvojkolím, s dvojčitým parním strojem s jednoduchou expanzí na mokrou páru. V lokomotivě Rocket byl použit vícetrubkový kotel, který je mnohem účinnější a efektivnější pro přenos tepla mezi spalinami a vodou, předchozí lokomotivní kotle byly konstruovány jako jednotrubkové, obklopené vodou. Kotel obsahoval 25 měděných trubek o průměru 75 mm umístěných po délce kotle, kterými procházely spaliny z topeniště. Oproti předchozím řešením tak výrazně vzrostla výhřevná plocha kotle a tím i množství vyvinuté páry, tj. výkon kotle. Topeniště bylo oddělené od válcového kotle, pouze vodní prostory obou kotlů byly propojeny měděnými trubkami, která odváděly předehřátou vodu ze skříňového kotle do válcového. Komín byl osazen dyšnou, která pomocí výfukové páry z válců vyvolává umělý tah a tím zlepšuje odtah z topeniště. Zásluhy vynálezu dyšny jsou sporné mezi sirem Goldsworthy Gurneyem a Timothy Hackworthem. Rocket měla dva válce vykloněné o 35° stupňů z vodorovné polohy. To byl rozdíl od většiny předchozích typů lokomotiv, jejichž válce umístěné vertikálně způsobovaly nerovnoměrný kymácivý pohyb lokomotivy. Pár pístů působil přes klikový mechanizmus na hnací kola průměru 1,4 m. Kola běžného dvojkolí měla průměr 0,76 m. Uspořádání náprav bylo tedy (podle značení): A1 1/2 0-2-2. Ačkoliv byla Rocket konstrukčně velmi podařeným strojem, byla již v roce 1830 přestavěna tak, že válce byly přemístěny do téměř vodorovné polohy se sklonem 8°. Dále bylo osazeno nové topen