Vrchol Králického Sněžníku ve výšce 1424 m s rozsáhlým vrcholovým platem se pro stavbu rozhledny přímo nabízí. Stavba dnes již zřícené rozhledny započala se vznikem Kladského turistického spolku v roce 1895. Projekt vypracoval vratislavský architekt Felix Henry a náročné stavby v drsných podmínkách se ujala zednická skupina mistra Emila Giessera z Klodzka. Ukončené věže dosahovaly výšky 33,5 a 30 metrů a měly vyhlídkové plošiny. Dne 9. 7. 1899 byla rozhledna slavnostně otevřena a pojmenována po císařovi Vilémovi. V její dolní části se nacházel stylový hostinec. Na vyšší vyhlídkovou plošinu vedlo 145 schodů se spirálovým schodištěm. Za jasného počasí nabízela krásné výhledy na celé Jeseníky, Rychlebské hory, Orlické hory, ale i Krkonoše a Beskydy. Stav rozhledny se však neustále zhoršoval zejména vlivem drsného počasí a pramalé údržby. Proto se po řadě expertiz rozhodla polská strana o stržení rozhledny dne 11. října 1973.