V Sarajevu byl 28. června 1914 spáchán atentát na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu. Během vojenské přehlídky byl arcivévoda František Ferdinand napaden skupinou šesti atentátníků, jejichž vůdcem byl Danilo Ilić. František Ferdinand a jeho choť, česká šlechtična Žofie Chotková, byli po bombovém útoku na kolonu vozů zastřeleni na nábřeží před domem, ve kterém je dnes muzeum, srbským separatistou Gavrilo Principem. Na vrcholu spiknutí stáli velitel srbské vojenské rozvědky Dragutin Dimitrijević, jeho pravá ruka, major Vojislav Tankosić, a špion Rade Malobabić. Major Tankosić měl na starosti výcvik a ozbrojení atentátníků a umožnil jim přístup do tajné podzemní dráhy, kterou byly na území Rakouska-Uherska tajně pašovány zbraně. Atentátníci, klíčoví členové podzemní dráhy a srbští vojenští činovníci zodpovědní za organizaci atentátu, byli posléze uvězněni, souzeni a potrestáni. Pachatelé uvěznění na území Bosny byli souzeni v Sarajevu v říjnu 1914, ostatní aktéři byli souzeni mezi lety 1916 a 1917 před pololegálním soudem ve Francouzi okupované Soluni v Řecku.