V zimě mezi roky 1064 - 1065 otřásla krajinou nedaleko současného města Flagstaff v Arizoně mohutná erupce. Malá sopka patřící do vulkanického pásma hlavního vrcholu oblasti San Francisco Peak se probudila k životu a vyvrhla obrovské množství sopečného popelu a strusky. Ze stran jejího nově vzniklého a rostoucího sopečného kuželu se vylily mohutné proudy žhavé lávy. Sopečná erupce zničila četné zemědělské farmy i kamenná Puebla indiánů kmene Sinaguo, ti museli po staletích klidného života ve zdejší stepi uprchnout a na dlouhá léta si najít nový domov. Erupce byla natolik silná, že změnila ráz celé krajiny, množství usazeného popelu a strusky udusilo v širokém okolí živou vegetaci. Nejlehčí části popelu pokryly plochu 1300 čtverečních km okolí. Dodnes jsou jasně zřetelné ztuhlé lávové proudy, obrovské kusy černé lávy vypovídají o události před více jak 900 lety. Hlavní lávový proud tekl po západní straně kráteru, vytvořil struskové pole nazývané Bonito Lava Flow. To pokrývá plochu téměř 5 čtverečních kilometrů. Na opačné straně sopečného kuželu se vylil proud lávy Kana - A, který dotekl až do vzdálenosti 10 km a vytvořil stejnojmenné čedičové lávové pole. Do červena zabarvený vrcholek kráteru vynikne nejvíce při západu slunce. Když tudy v roce 1887 procházela průzkumná výprava, kterou vedl John Wesley Powell, právě tato skutečnost zadala podnět pro pojmenování místa. Dnes vede přímo lávovým polem na úpatí kráteru krátká naučná stezka, tištěný průvodce dostupný na jejím počátku upozorňuje na jednotlivé druhy lávy a některé další zajímavosti. Vrcholek kráteru se zvedá ještě o dalších 300 metrů nad úroveň nejvyššího bodu stezky. Není však přístupný kvůli prudkému svahu a přílišné erozi, která by nastala pod náporem tisíců turistů ročně sem přijíždějících. Od roku 1930