Velký Roudný patří k vrstevnatým sopkám (stratovulkánům), v jeho stavbě se střídají vrstvy vzniklé výlevnou činností (čedičové lávové proudy) a explozivní sopečnou činností (sypké sopečné vyvrženiny). Vulkán byl aktivní před 2,5 až 1,4 miliony let. Láva ze sopky vytékala a tuhla převážně v olivinický čedič ve čtyřech proudech. K severu tekl proud Mlýna Roudná (dlouhý 0,7 km, s mocností 15 m), severovýchodním směrem zamířil proud Heroldova Mlýna (dlouhý 1,3 km, s mocností 30 m), největší je východní proud Chřibského lesa (délka 5 km, mocnost až 50 m) a jihovýchodním směrem se pustil proud Černého lesa, považovaný i za možné starší vulkanické centrum sopky. Sopečný popel a písek vyvržený a utuhlý na souši dal vzniknout hornině zvané tuf. Největší lávový proud Chřibského lesa přehradil původní koryto řeky Moravice, čímž vzniklo jezero v místech dnešní vodní nádrže Slezské Harty. Do vod jezera padaly sopečné vyvrženiny, přemisťováním a míšením jemného pyroklastického materiálu se sedimenty vznikaly pórovité tufity.