Hned na začátku pobytu v Gruzii jsme nakoupili pohledy, ale pořád jsme k nim nemohli sehnat známky. Prostě je nikde neprodávali, a v hotelech měli tisíc výmluv, proč nám je nemohou odeslat. Takže jsme se v posledním gruzínském městě rozhodli, že najdeme poštu. Nebylo to nic jednoduchého, a když jsme ji nakonec objevili, ocitli jsme se v úplně jiné době. Pošta uvnitř vypadala jak z doby před první světovou válkou. Když jsme požádali o odeslání pohledů, pečlivě nás vyzpovídali na jména adresátů i odesílatele (!) a vše pečlivě zaevidovali. Až tady jsme pochopili, proč nám nikdo pohledy poslat nemohl.