Pokud si chcete užít Toskánsko klidněji, pak doporučuji ubytovat se v soukromí někde mimo hlavní centra. Je to úžasný zážitek – nám se podařilo bydlet na moderně opraveném historickém statku vlastněným manželským párem (www.poggioasciutto.it). Ona, Švédka, provozuje jízdy na koních, on vlastní restauraci registrovanou v katalogu Michelin (stojí za návštěvu, www.lecernacchie.com) a spolešně se starají o 3 ha vinic a 3 ha olivových hájů. A domácí víno má samozřejmě černého kohouta a je vynikající. Ještě snad na vysvětlenou, o co jde v případě černého kohouta: Každá z láhví Chianti Classico nese na hrdle oficiální přelepku, stvrzující, že víno splňuje všechna zákonná kritéria. Druhou přelepkou, která často zdobí láhve autentického Chianti Classico, je emblém černého kohouta, neboli „Gallo Nero“. Tato známka patří organizaci Consorzio del Marchio storico Chianti Classico, která je dobrovolným sdružením vinařů, starajícím se o jak o marketingové, tak i kvalitativní otázky produkce. Na základě žaloby amerického vinařského velkopodniku Gallo však museli toskánští vinaři od širšího mezinárodního užití této značky upustit. Je-li černý kohout orámován červeně, jedná se o Chianti Classico, má-li kolem sebe ještě zlatý lem, pak jde o Riservu. Riserva představuje na kvalitativní stupnici Chianti nejvyšší možný stupeň. Bývá vyráběna jen v nejlepších ročnících a podle zákonné normy musí zrát nejméně 2 roky v dřevěných sudech. K její výrobě navíc nesmí být použito bílých odrůd. Těm se dnes ovšem dobrovolně vyhýbá čím dále tím více vinařů i při tvorbě svého základního cuvée.