Rozhled z Národní knihovny na rovinatý Minsk je kupodivu krásný. Dole se staví nový kampus a to vzadu je město. Z Minsku totiž po druhé světové válce zbyly pouze ruiny s trošku zachovalým jediným kostelem, a tak byl postavený zcela znovu. Dnes je to aglomerace panelákových sídlišť, spojená dálnicemi. Nicméně tam kupodivu nejezdí tak moc aut, jak by člověk čekal, těžko říct zda proto, že jich není tolik jako u nás, nebo jestli je široké rozhlehlé dálnice prostě pojmou. Co se aut týče, jezdí tam stejná všehochuť jako u nás, jen s o hodně větším věkovým průměrem.