Hrad Obřany byl dlouho považován za nejvýše položený hrad na území Moravy, či alespoň v její části na východ od řeky Moravy, ale tento primát ztratil ve prospěch svého blízkého souseda. Dnes se dochovaly jen zbytky zdí s okrouhlou věží. Spolu s vrcholem Hostýna s bazilikou a vrchy Skalným a Čerňavou vytváří výraznou dominantu krajiny Hostýnských vrchů. Pro stavbu hradu byl vybrán vrcholový hřeben impozantního kopce v nadmořské výšce 704 m. Velmi úzký skalnatý hřeben protažený zhruba ve směru západ–východ byl také podmiňujícím činitelem pro charakter výstavby hradu. Plocha staveniště respektuje reliéf vrcholového hřebene a lze ji rozdělit přibližně na dvě části. Západní část hradního areálu má půdorys značně úzkého lichoběžníku o délce strany kolem 50 m a jižní strany kolem 75 m, přičemž největší šířka dosahuje na východní straně pouze 13 m. Archeologický výzkum hradu prokázal jednorázové osídlení s počátkem kolem poloviny 14. století a ukončením před polovinou 15. století. Hrad tedy existoval necelé jedno století. Některé nálezy keramiky by sice mohly umožnit i poněkud starší dataci vzniku hradu, ale je jich tak málo a jsou tak neprůkazné, že se o této eventualitě moc neuvažuje. Příčinou zániku hradu byl snad požár, ale i v tomto bodu jsou nálezové okolnosti rozporuplné. První písemná zpráva o obřanském hradu se vztahuje k roku 1365, kdy jej od svého bratra Bočka získal Vilém z Kunštátu.