Po návštěvě pevnosti jsme se stavili na místním trhu (súku). Okamžitě nás tam odchytil jeden z místních obchodníků, nabídl nám čaj a cizrnu – nic od nás nechtěl, prostě byl jen rád, že se cítíme příjemně. Když kolem procházeli dva Angličané, roztáhl další koberec, vytáhl další misky s jídlem a scénka se opakovala.