V nejvyšším bodě naší cesty byla malá mohyla a kopec modlitebních praporků. A náš guide vytáhl z batohu plachtu, kterou celou dobu vláčel, abychom se s ní společně vyfotili. 

V sedle Larkya La jsme setrvali asi půl hodiny, protože před námi bylo pořád ještě asi 15 kilometrů nepříjemného sestupu zčásti po ledovci do Bimthangu, kde jsme chtěli spát.