Okolí fjordu Sammileq nabídlo během poslední noci i následujícího rána mimořádně stabilní počasí a dobrou viditelnost, což umožnilo dlouhé výhledy přes zamrzlou krajinu směrem k horským hřebenům východního Grónska. Nízké zimní slunce vytvářelo na sněhu jemné světelné přechody a zvýrazňovalo tvary skal a ledových ploch. Právě kombinace klidného fjordu, otevřeného prostoru a ostrých horských štítů dělala z tohoto místa jednu z nejvýraznějších zastávek celé expedice se psy mezi Tasiilaqem a Tiniteqilaqem.