Tato fotografie zachycuje suché vádí, jehož skalnaté dno se stáčí do místa, kde voda vyhloubila přírodní tůň. Vrstvy usazenin na okolních stěnách ukazují geologickou historii místa, včetně období, kdy zde byla voda běžnou součástí krajiny. Tůně podobné této jsou výsledkem sezónních dešťů, kdy voda proudí přes suchou poušť a hledá si cestu nejnižším bodem. V obdobích sucha slouží jako poslední zdroj vody pro živočichy, kteří zde dokážou přežít. I přes svou nehostinnost je tato krajina plná života, skrytého a přizpůsobeného extrémním podmínkám. V historickém kontextu šlo o zásadní orientační body a místa, kde se karavany zastavovaly pro doplnění vody.