Na pobřeží, kde rezavějící vraky lodí vytvářejí podivuhodnou kulisu zániku, se odehrává každodenní příběh života. Tuniský rybář, obutý do vysokých brodících holínek, rozprostírá své sítě v mělké vodě. Obklopen zbytky dávných strojů, kovovými trupy a rozpadajícími se lodními částmi, pracuje s klidem a soustředěností. V dálce se znovu objevuje dominanta této scény – lodě Hamada a zborcený trup jejího rezavého souseda, obě bez hnutí zakotvené v písku a čase. Tato fotografie silně kontrastuje každodenní činnost s opuštěnou industriální krajinou a zdůrazňuje neuvěřitelnou schopnost místních lidí přizpůsobit se prostředí – i v místech, která by jinde byla považována za opuštěnou zónu.