Pohled na těžce opancéřované vozidlo zaparkované v jedné z bočních ulic nedaleko třídy Habiba Bourguiby připomíná, že Tunis je nejen kulturním centrem, ale i místem citlivým na politické otřesy. Obrněný transportér, pravděpodobně turecké výroby, zde slouží jako prostředek k ochraně veřejného pořádku, zejména při státních svátcích, demonstracích nebo dnech zvýšeného bezpečnostního rizika. Tunisko prošlo od revoluce v roce 2011 bouřlivým vývojem – země se stala symbolem Arabského jara, které zde započalo a inspirovalo další státy v regionu. Ačkoliv se Tunisko v porovnání s jinými zeměmi regionu vydalo cestou demokratizace, zůstávají v ulicích měst patrné důsledky napětí mezi touhou po svobodě a potřebou stability. Přítomnost těžké vojenské techniky tak není výjimečná, ale spíše připomínkou, že svoboda zde nebyla nikdy samozřejmostí.