Před příjezdem do Chenini se krajina začíná dramaticky měnit – suché kamenité pláně se rozevírají do širokých údolí, kde v nižších polohách přežívají palmy, keře a zbytky zavlažovacích kanálů. Tato oblast byla v minulosti obývaná díky přirozeným pramenům a důmyslnému hospodaření s vodou. Dnes působí krajina téměř opuštěně, ale stále nese stopy dávné lidské činnosti – terasy, kamenné zídky a cesty stoupající ke svahům hor. Ve stínu palem se otevírá pohled na první známky přítomnosti vesnice – suchá krása, která v sobě spojuje přirozený půvab jihotuniské krajiny s historií a životem Berberů.